Psychika vs. hubnutí

Přeji Vám krásný den,
jak se perete s tím hrozným deštěm? Pokud jste z oblastí, které se trápí s povodněmi posílám moc sil, ať to všechno zvládnete. Je to fakt hrozné. Doufám, kvůli nám všem, že ten déšť už brzy skončí a dočkáme se krásného a teplého léta.

Dnešní článek bude tak trochu na zamyšlenou. Tak trochu mě k tomu přivedlo tohle počasí. Není totiž jednoduché držet se svých zásad a předsevzetí, když je venku pořád zima, šedivo a mokro. A všechno se vším souvisí. Jak naše psychika ovlivňuje naše hubnutí? Ale nejen to, ale také stanovené cíle? Rýsování? Nabrání svalů?
Jednoduše řečeno obrovsky! Pokud totiž nemáme v hlavě srovnané co chceme a co jsme ochotni za to dát, nemůžeme uspět. Ano čtete dobře..co za to dát! Často totiž slýchám věty typu...když já chci být hubená, vážně, ale já prostě nemůžu žít bez sladkého, nemůžu dělat dřepy, nemůžu běhat, neumím, nezvládám, nechci...V takovém případě určitě víte jak to končí. Prostě neúspěchem. Pokud totiž nechcete obětovat svému cíli něco na oplátku, nedočkáte se. To je potřeba si v první řadě uvědomit. Rozhodnout se, zda je pro Vás důležitější ta porce tiramisu nebo vypracované kostky na bříšku.

Po té co se rozhodnete, že tedy jdete do toho se vším všudy. Vzdáváte se svých oblíbených koláčků, smažených hranolek a koly, začínáte cvičit, tak Vás začne odrazovat okolí. Nevím, zda je to tím, že mají strach, že budete vypadat lépe než oni nebo prostě závist, že někdo ten krok správným směrem zvládl, ale je to tak. Možná to bude z počátku nepříjemné vysvětlovat dokola proč to děláte, proč jíte a nejíte dané potraviny a proč se tak honíte v tělocvičně. Ale zkuste si to obrátit ve svůj prospěch. Když se Vám nebude chtít jít cvičit, myslete na ně. Na ty, kteří Vás odrazují. Dokažte jim, že na to máte! Protože vy na to máte! Už jste pro to udělali tolik, to nedokáže každý! Ale vy jo! Napište si to na papírky, ať je to to první co ráno uvidíte, ať Vás to provází celý den, kdy už se Vám prostě nechce. Máš na to!

Další fází, která prostě musí nastat je chvíle, kdy už je vidět změna na Vašem těle, sami ji cítíte a okolí ji rovněž vnímá. Ale hubnutí se zastaví...a vy jste zoufalí...máte chuť to vzdát. NE! Vzpomeňte si na výše uvedený odstavec. Anebo si představte, jaký kousíček Vám zbývá od té krásné postavy, kterou jste vždy chtěli. Vidíte ji? Je krásná? Máte to jen kousíček? Ano? Tak to přeci nezahazujte!

A je to. Jste více méně tam kde jste chtěli. Začínáte být spokojení sami se sebou! Gratuluji. Něco Vám ale prozradím...nikdy člověk není spokojen s tím co má. Vždy chce více. Ale to je jenom dobře, protože už vypadáte nádherně, nakopali jste zadky těm co ve Vás nevěřili a teď to budete jen zlepšovat. Dejte si ale pozor, aby se ve Vaší hlavě nepřepnul režim "teď už si můžu dát tohle ve větším množství, teď už se nemusím hlídat"....nemám pro Vás dobrou zprávu. Nikdy to neskončí. Už navždy musíte jíst hodně zeleniny a hodně se hýbat, protože jinak se prostě můžete vrátit na začátek. Nezoufejte. Pokud jste došli až sem, zdravý životní styl Vás nejspíš natolik pohltil, že je z něj už součást Vašeho života. A to je dobře, tak to má být. Už víte, že je možné jíst od všeho trochu, ale hlavně střídmě. Že když jeden týden pro samé povinnosti nezvládáte cvičit svět se nezboří, že je prostře jen potřeba pokračovat. Pokud to totiž takto budete brát už budete navždy krásná. S výkyvem třeba nějakých centimetrů. To ale nevadí, protože vy už víte jak na to, aby jste je shodili. Nebo ne?

Pro ty co jsou teprve v první fázi, napište mi prosím do komentářů, můžeme to vzít krůček za krůčkem, aby jste se dostali i do fáze poslední.

Na závěr bych chtěla jen říct, že nejdůležitější je věřit v sebe. Ano já vím, že to pořád všude čtete, ale ona je to fakt pravda! Pokud si budete věřit, a uvěříte že na to máte a že to zvládnete, nejen že budete krásná už tím, že z Vás půjde pohoda a sebevědomí, ale jak je známo, pohoda jde ruku v ruce s hubnutím;)

Přeji Vám krásný, pohodový den. V.