Já na to nemám čas...nebo mám?

Krásnou středu!

Jedna z nedělního tréninku, aneb jak můj krasavec trénuje lýtka :D

Jak se Vám daří? Já si nemůžu stěžovat. Mám se báječně. Ve škole sice spoustu povinností, ale moje prokrastinací protkaná mysl se tím zatím nezabývá :D Čím se ale zabývám a to hodně je cvičení ve fitku.
S přítelem jsme totiž začali cvičit spolu. Né že předtím bychom do fitka spolu nechodili to ne, ale přišli jsme, cvičili jsme každý sám a pak šli spolu domů. Teď děláme stejné cviky, jen jiná opakování a váhy samozřejmě a je to mnohem lepší. Hrozně mě to baví sledovat ho jak cvičí. Navíc nám tréninky vymýšlí on a tak mám možnost vyzkoušet cviky, které jsem ještě nezkoušela a navíc mi dává pěkně zabrat;)
O víkendu jsme tak cvičili nohy a zkoušeli jsme své maximálky neboli kolik si můžeme naložit na činku, abychom s ní udělali dřep a mrtvý tah. Na dřep jsem si naložila 50kg a na mrtvý tah 60kg. Musím říct, že je super, že v podstatě utáhnu samu sebe:D Zkoušeli jste to někdy? kolik si zvládnete naložit?


Dneska mám pro Vás pár tipů, jak si uspořádat čas tak, aby pracoval pro Vás, pokud se chcete věnovat cvičení. Určitě znáte spoustu výmluv, které začínají známým "nemám čas". Věřím tomu, že pokud jsou mezi Vámi maminky, starající se o domácnost a třeba ještě pracují, je to určitě složitější než pro studentky, které kromě školy jiné povinnosti nemají..vše je ale o prioritách.

Zásadním bodem číslo jedna je uvědomit si, zda cvičení a zdravému životnímu stylu vůbec čas chci věnovat. To prostě musíte jasně vědět. Pokud totiž nevíte, jestli se Vám chce věnovat třeba hodinka denně cvičení nebo přípravě jídla, kašlete na to. V tom případě svůj život měnit nechcete. Odhodlání je zde na prvním místě. Předpokládejme tedy, že ano chcete ten čas práci na sobě věnovat. Výborně.

Je potřeba si to zorganizovat. Možná nemáte vůbec čas. Možná jen s časem neumíte hospodařit. V kolik ráno vstáváte?v devět? no a co takhle vstát už v sedm a zacvičit si? Odpoledne přijdete ze školy/z práce a jste hrozně unavení...tak si na chvíli na hodinku či dvě sednete k televizi nebo počítači aby jste si odpočinuli a pak jste unavení ještě více a nic se Vám nechce. Kdyby jste tu hodinku, dvě strávily raději pohybem, šli si třeba zaběhat, nabrali by jste ztracenou energii a další práce by šla lépe od ruky, vážně. Pokud totiž předem víte, že ten den musíte stihnout uvařit, nakoupit a zacvičit si, stihnete to. Nebudete se zdržovat blbostma, kterýma se normálně možná zabýváte, ale půjdete od jedné činnosti k druhé a stihnete to. To mi věřte;)

Pokud Vám vyhovuje cvičení po ránu, zkuste si ráno přivstat a cvičení zvládnout hned z kraje dne. Budete to mít odcvičeno a celý den před sebou, který můžete věnovat dalším činnostem.

Najděte si pomocníka. Já nedám ani ránu bez svého diáře. Co si nenapíšu to nevím. Proto je dobré si do něj zapisovat třeba dny, kdy máte kratší školu nebo kdy se Vám to bude prostě hodit a věnovat je cvičení. Určitě se nějaké tři volnější dny v diáři najdou. Pak budete vědět, že ten den je naplánované cvičení a už bude pro Vás snazší to taky dodržet. Ráda si k danému dni lepím smajlíky, jak se mi ten trénink líbil nebo jakou partii jsem cvičila, abych měla přehled. Nemusíte mít diář, můžete si to vypisovat třeba na nástěnku do zvláštního sešitu, do telefonu...každému jak to vyhovuje.

Zatím nejlepší diář jaký jsem měla. Filofax.

Věřím, že se najdou dny, kdy se Vám nebude chtít a budete unavení. Zkuste to ale překonat. Víte přece jak báječně se po cvičení cítíte? Jak dobře se Vám po tom spí? Vzpomeňte si na ten pocit a překonejte svojí pohodlnost. Neodkládejte to na zítra, na později, na nikdy. Pokud je to extrém, někdy je pro tělo prostě lepší si odpočinout pasivně. Často se k tomu ale neuchylujte;)

Poslední tip na závěr. Zkuste si cvičení spojit s nějakou kamarádkou. Bude pro Vás lehčí jít cvičit, když už budete s někým domluvení. Na víc si můžete vytvořit rozvrh, který budete dodržovat a to jde. Čas se totiž vždycky najde. Pro každého má den 24 hodin. Je jen na Vás jak s nimi naložíte.

Pokud si říkáte že brzy ráno vstáváte a vracíte se pozdě večer, stěží vidíte své děti/kamarády/rodinu, tak jak si pak máte udělat čas na cvičení...možná je načase se zastavit a přemýšlet, jestli je to ten správný směr života. Jestli to tak opravdu chcete. Na změnu není nikdy pozdě. K čemu nám je život, který nás nebaví žít? Kde není čas na něco pěkného? Něco co nám dělá radost?

PS: Pokud si myslíte, že se mi to dobře mluví, když si chodím jen do školy, tak musím uvést na pravou míru, že nejen chodím do školy, k tomu ještě pracuji, bydlím pouze s přítelem, takže se starám spolu s ním o domácnost, vařím, závodně tancuju a ještě s krasavcem chodím do fitka. Věřte nebo ne, stíhám se do toho i věnovat škole, nebo sobě či kamarádkám. Ano nevysedávám každý den na kávičkách, ale o tom to právě je. Uspořádat si čas tak, abych stihla vše co chci. A když se chce všechno jde a ne že ne:)

Pracuje čas pro Vás nebo Vy pro něj?

obrázky zdroj google.com