Jak mi dal crossfit na prdel

Ano vím, že jsem nějaký pátek nepřispěla. Mám pro to dobré důvody. Nečekaně odešel jeden z mých nejbližších lidí. Můj milovaný dědeček. Už to je více než tři týdny, ale není to jednoduché. Tak to proto. Dále Vás tím nechci zatěžovat.

Tento příspěvek jsem chtěla napsat už před nějakou dobou, no mám ho pro Vás teď. Je to moje první zkušenost s crossfitem. Spíše úsměvná. Aneb jak jsem si myslela že mám nějakou kondici a sílu a crossfit mi ukázal že nemám nic:D



To bylo tak...
Vyzkoušet crossfit jsem toužila už dlouho. Všude fotky vymakaných postav co si dávají do těla. Bylo mi jasné, že je to dřina, ale ještě jsem netušila jaká.
Mám to štěstí, že jedna z mých kamarádek chodí s instruktorem crossfitu. Je to fakt frajer. No díky této protekci uspořádal hodinu jen pro skupinku čtyř holek kamarádek. Říkala jsem si, že to bude díky tomu snad lehčí začátek.

Bylo to tady. Sešli jsme se v místnosti, kde se povalovalo spousta náčiní, bylo rozmístěno několik stanovišť. Každá jsme si stouply na jedno.
"Nejdříve se zahřejeme" říká náš trenér. Vypadalo to asi takto:
10x kliky
20x dřep
30x výpad
40x sklapovaček
30x výpad
20x dřep
10x kliky.
Tss pohoda. Prý dělejte si dámské kliky, no dobře nebudu machrovat, budu dělat dámské.
"Rychleji, rychleji..měřím vám čas!"
Ok. dokončili jsme to, musím říct, že zahřátá jsem až až...
Teď jsme byli opět na stanovištích a do rukou jsme dostali dlouhou činku (takovou tu tyč, na kterou se dají nasadit kotouče). "Ta má jen deset kilo, to by pro Vás mohlo být v poho".
Tss..deset kilo, na dřepy? tak to zvedám mnohem víc, donť worry.
Opět opakování, po 20, 15, 10. Nejdříve dřepy s činkou, pak zvedání činky nad hlavu, pak spojené provedení a nakonec burpees. Po první opakovačce cítím, že ruce mě moc neposlouchají a že zvedat deset kilo nad hlavu asi bude těžší než jsem si myslela.

Při dělání patnáctky už se mi tmí před očima, stehna pálí, ale to je to nejmenší. Mám velký problém zvednout činku a co hůře, mám fakt problém zvednout se z těch angličáků:D
Poslední destíku dělám ze zbytku svých sil, pořád na nás křičí ať přidáme, že to nic není, makej,  makej. Hlava chce, tělo ne. Přemůžu se a udělám poslední cvik a svalím se na zem a dýchám z hluboka, jako bych právě doběhla maraton. Je to masakr. Kdo vymyslel jít na tehle crossfit? Vidím, jak se trenér baví. je mi jasné, že se svojí partou dělají mnohem, mnohem drsnější věci. Jak je možné že je to tak těžký? Přeci dělám dřepy, zvedám činky...no asi je to tím, že je třeba udělat to co nejrychleji.
Pak nám vždy řeků cvik, který máme dělat po určitou dobu, kterou měří. Už si přesně nevzpomínám co tam všechno bylo, tuším že opět dřepy, dámské kliky (ano tady už jsem byla opravdu ráda, že jsem nemachrovala, protože ke konci provedení pitomého dámského kliku pro mě bylo neskutečně těžké!) a další burpees - rozuměj další masakr :D Po tomto jsem netušila jak dojdu domů:D
Ještě nám nedává pokoj, jdeme na žíněnky a cvičíme na břicho. Že je to sada asi nemusím říkat. Završíme to plankem. Cítím, že nemám absolutně žádnou sílu. Ani sílu zvednout se z té země a jít se napít.
"to by pro dnešek stačilo, co?"...to by teda stačilo. I když jsem absolutně vyčerpaná, musím říct, že se cítím báječně. Už teď si představuju, až půjdu znovu a snad se překonám a bude to pro mě lehčí.
Když jdu do schodů, cítím stehna jako nikdy v životě. Dva dny na to, mě bolí člověk tak, že si říkám, že snad musím být nemocná, že to nemůže být bolest svalů ze cvičení. Byla:D

Neberte tohle jako žádné odrazování od crossfitu. Opravdu obdivuju všechny co se tím zabývají. Je to hrozná dřina. Ale dobrá! Chápu proč jsou jeho provozovatelé tak vysekaní. Myslím, že občas není na škodu podělit se také s tím, co je pro nás těžké.
Proto by mě zajímalo, které cvičení nejvíce rozsekalo Vás? Máte zkušenost s crossfitem?

Všechny obrázky jsou z google.com