Můj soutěžní podzim 2015

Krásné nedělní ráno moji drazí, 

tak a je to. Poslední po soutěžní ráno v tomto roce. Byla to dlouhá sezóna, ale utekla jako mrknutí oka. Bylo to rozmanité, od velkých úspěchů po ty méně úspěšné, prošla jsem si skrz sezónu různými soutěžemi, s různým úspěchem, všechny ale byly něčím moc fajn a hlavně přinesly to, co se od toho nejvíce žádá a to novou zkušenost a poznávání nových tváří. 

Olympia Amateur

začátek října, první soutěž podzimní sezóny, první soutěž mezinárodního formátu, první vysněná soutěž... téhle soutěži patří spousta prvenství. 

Tahle soutěž byla "to" co mě ráno tahalo z postele na kardio a udržovalo v disciplíně. Tahle soutěž byla právě ten důvod, proč jsem přistoupila na přísný režim a taky mi mnoho dala. 

Víc jsem se o ní rozepisovala v samostatném článku, zavzpomínat se mnou můžete tady. 

Patří se jen říct...já se vrátím, v lepší formě a budu mířit výš :)

Partners Cup Čelákovice

Po Olympii bylo dost těžké přesvědčit hlavu, že ještě není po všem a že podzimní sezóna právě začíná. Naštěstí je moje disciplína nezlomná a mám kolem sebe důležitou podporu..lidi, kteří vždy ví co říct, aby mi pomohli překonat ty horší chvilky...oni ví, kteří to jsou a já jim za to moc děkuju. Nicméně vydržet se vyplatilo, pro mě v nejlepší formě sezóny a s největším úspěchem, s euforickou radostí, s poznáním nových skvělých lidí (ahoj Luci!) jsem si odvezla své první vítězné ocenění vůbec. Prostě skvělý! Více jsem už taky zmiňovala v předchozím článku, tak se nebudu nechat znovu unášet :D

GP Pepa Opava

Druhá mezinárodní soutěž, tentokrát v bližší a to jak vzdáleností tak i pocitově, v Opavě. Krásné prostory divadla nabízely skvělé zázemí v šatně. Právě tohle místo i když by jste to možná nečekali, bylo pro mě z celého závodu to nej. Sešli jsme se totiž skvělá parta holek a díky tomu, byl tento závod fakt výjimečný. Na podiu jako rivalky, v zákulisí jako parťačky, spousta blbinek, spousta smíchu i podpory. Možná by tomu někdo nevěřil, ale pro nás to byl skvělý den, který jsme si užily naplno. 

Celá česká výprava

Nejlepší parta!

Organizátor nás navíc nahnal do zákulisí asi o půl hodiny dříve než bylo třeba, já jsem ramena málem upumpovala, nervozita z nás střídavě padala a pak zase stoupala. Tak jsme se fotily, tancovaly, pózovaly, jak se na bikiny patří :D

Soutěže se zúčastnilo hodně zahraničních holek, z Litvy, Polska a pod. V prvním vyvolávání byly samé cizinky, v druhém jsem už byla i já a to v prostředních místech. Na porovnávání jsem pak i zůstala s prvním vyvoláváním, což beru jako takový osobní úspěch. Nakonec jsem nikam dál nepostoupila. Pro Opavu je typické tzv. super finále, kdy z každé výškové kategorie postupuje jen pár holek (letos 4) do Superfinále, kde rovnou vyhlásí vítězku. 

Objektivně vidím, že na mezinárodní účast mám ještě dost rezervy, ale o to více mě 9. místo těší.

Opava byla taky výjimečná tím, že ten den jsem měla narozeniny a přišla mě podpořit i maminka s moji malou (velkou :D) sestřičkou. Jako vždy byl se mnou i krasavec a celkově to bylo moc fajn.

GP Fitness Brno

První soutěž, kterou jsem absolvovala jako druhou v pořadí v rámci jednoho víkendu. Musím říct, že držet to po celý víkend, tedy nízký příjem tekutin, je náročné a tak jsem už v neděli byla docela unavená. Zázemí v Brně ale je moc hezké, šatny prostorné, pódium super. Navíc jsem se opět potkala už se známými tvářemi z jiných závodů a tentokrát i s trenérem. Do Brna mě přijela podpořit moje milá Verunka, která se mnou celou sezonu prožívá a tak mohla konečně vidět všechno naživo. Můj krasavec samozřejmě nikdy nechybí ♥. 

Co bylo docela vtipné, tak vsuvky jako promenáda v šatech nebo soutěž o nejhezčí zadeček. Chápu že pořadatelé chtějí pro diváky soutěž co nejvíce zatraktivnit, ale většina diváků je doprovod závodníkům a tak se celá soutěž pak zbytečně protahuje.. Nicméně sranda to byla to zase nemůžu říct. 

Brno pro mě dopadlo 5. místem, které ve sbírce ještě nemám, takže brzy budu mít skoro všechny :D Nemůžu nebudu lhát, přála jsem si dopadnout lépe. Každá soutěž je ale jiná. Někde necháš závodníky za tebou, na jiných závodech, mají jinou představu o bikinkách a tak tě zase předběhnou. Tak to prostě vždycky je a je třeba to respektovat. 

Na cestě zpět jsme se stavili pro nějaké dobroty, já jsem si dala celozrnnou bagetu s kozím sýrem a vlašáky, s pečenými brambory! mňam!, řecký jogurt s medem a samozřejmě padla i nějaká narozeninová čokoláda a zmrzlina :) Jo, zklamu Vás, kromě zmrzliny žádné prasárničky neproběhly, hold mám ráda jiné věci než hambáče a hranolky. 

Beautiful and strong Ústí nad Labem

Poslední soutěž sezóny na kterou jsem původně vůbec nechtěla jet. V Čelákovicích jsem ale dostala osobní pozvání od ředitele soutěže a to už stojí za zvážení. Navíc se mi nechtělo ukončit to závodění tak brzy a tak jsem se rozhodla podržet závodní formu o další tři týdny déle. Jo je to dlouhá doba, ale vzhledem k tomu, jak dlouho už závodní režim mám, nepřijde mi, že je závodní. Člověk si zvykne na všechno i já si zvykla a přijala tenhle režim za normální :D

A tak jsme v pátek odpoledne s krasavcem vyjeli směr Ústní nad Labem, přes celou republiku..cca 5 hodin cesty autem. Naštěstí je krasavec skvělý řidič. O půl jedenácté jsme dorazili na hotel Bohemia, který z venku vypadal velmi... ehm..zachovale :D a tak jsme měli obavu, co na nás čeká na pokoji. Ten byl naštěstí přesně opačného rázu a pokoje byly moc hezké. Uff. Rychlá sprcha, první nátěr barvy, moje oblíbená sklenička bílého vína..padli jsme do říše snů jako mimina. 

Ráno jsem vstala dříve, osprchovala první vrstvu, a nahodila makeup. Snídaně v podobě ovesných vloček se skořicí není nic, co by mi nechutnalo, tentokrát bohužel bez kávy, protože automatovou, tu já nemusím. Krasavec nahodil druhou vrstvu barvy a jeli jsme směr závody. 

Na místě jsme se sešli dříve, abychom nacvičili nástup bikin, jako takovou malou show pro diváky. Dostaly jsme černé župánky, s velkou kapucí a zlatým potiskem loga soutěže na zádech. Trocha pozovaček, efektní strhnutí županu a je to. 

Co se organizace týče...byl to první ročník, takže v pohodě zavírám oči, ale několik much to teda mělo, v první řadě velký skluz, který jen prohluboval doprovodný program pro diváky, který jak už jsem zmiňovala asi není úplně potřeba. Soutěž se skládala ale naštěstí jen z bikin, strongmanů (kluci dělali shyby, kliky a tak ...) a fitness dětí. 

Měli ale moc hezké pódium, krásné světla, až na to, že pódium v kontaktu s našimi podpatky byl spíše kluzištěm, než plochou hodnou prezentace a tak to bylo znát i na našem opatrném projevu. Co nás ale vyloženě mrzelo, byl rozhovor místo finálového Twalku...chci říct, jo je fajn, taky něco říct, ale mnohem radši bych se prošla a ukázala se, než vykládala odkud jsem...to si myslím porotu stejně nezajímá. Chápu, že se snažili trochu závodníky představit..., ale asi to nedokážu patřičně ocenit. 

Po dlouhém dni jsem si nakonec domů vezla 2. místo, tedy krásné zakončení sezóny. Po cestě jsme se stavili na teplé jídlo a zmrzlinu a v autě jsem pojídala maminčinou buchtu s jablíčky a tvarohem, kterou mi už tradičně peče na poslední závod sezóny. 

Jinak i na téhle soutěži bylo fajn, že jsem se potkala s holkama, které už jsem znala (ahoj Kami, Evi a Kristý), ale poznala i další nové tváře (ahoj Leni!). 

 

 

 

Celé tohle závodění Vám ukáže, jak silnou vůli máte, jak odolní jste, jak dobrá je vaše disciplína a odhodlání. Dá Vám taky nové zkušenosti, motivaci, zážitky, radost i zklamání. Poznáte nové tváře, spřízněné duše, trochu pocestujete. Jsou to momenty, které se pevně vryjí do paměti a právě o tom to je. Není to jen o jedné soutěži, ale o celé té cestě, o tom nevzdat se a jít si za svým. Věřím totiž, že vše má svůj důvod a vše má svůj čas. 

Možná se ptáte co teď po závodech bud dělat? No nic moc se nezmění :D Teď si malinko odpočinu, a budu se snažit pomalu dostat tělo z dlouhé a náročné diety. Jaké budou další cíle? Teď je ještě předčasné říct, jestli to bude jaro nebo podzim příštího roku. Můj cíl je, rozpohybovat metabolismus a zmírnit napáchané škody, vrátit ho do nějakého rozumného příjmu. Taky musím hodně zapracovat na zádech, ramenech, zadečku a celkově se chci mnohem zlepšit. Podle toho jak rychle to  půjde, podle toho se pak taky budu prezentovat na dalších závodech. Navíc se chci věnovat dalším novým projektům, které doufám budu moci brzy prezentovat i Vám!

Nedá mi to, abych ještě na konec nepoděkovala těm, kteří si to zaslouží. V první řadě je to můj krasavec, který nechybí na žádné soutěži, je skvělý natěrač a moje velká podpora ♥. Moje kamarádky (ony ví které to jsou), které se mnou prožívají každý závod a vždycky moc fandí, děkuji že Vás mám! Maminka a sestřička, moje dvě berušky, které se mnou rovněž všechno prožívají. Můj trenér Honza, který je mi zkušeným rádcem a oporou, když je to třeba a taky Vám, kteří to se mnou celé prožíváte, píšete mi, motivujete mě, chodíte pozdravit i pro fotku. Jsem Vám za to nesmírně vděčná!

Děkuji, že jste a že jste se mnou. 

Vaše V.♥