Přechod z IF zpět na vysokofrekvenční stravování

Krásné páteční dopoledne všem :)

Tak nějak jste už zřejmě postřehli, že jsem opustila "přerušované hladovění". 

Přemýšlela jsem jestli Vám to napovídat do videa nebo napsat do článku, ale tak nějak mám potřebu se "vypsat" tak snad to bude vyhovovat i vám :)

 Ptáte se na ten krásný náhrdelník, mám ho odsud a musím říct, že ač mám na objednávání ze zahraničí trochu respekt, měla jsem ho doma v cuku letu, ještě jsem k němu dostala krásnou kartičku pro hezký den a náhrdelník byl ťip ťop zabalený. Miluju bižuterii :)) Pokud tedy hledáte levnou ale hezkou bižu, tak tady si určitě vyberete. Dávám 10 z 10 a s klidným srdcem doporučuji.

S přerušovaným hladověním jsem začala už někdy v říjnu minulého roku, Vám jsem o tom pověděla až později, protože jsem už chtěla mít vstřebané nějaké dojmy. 

Proč jsem se pro to rozhodla? S mým koučem Honzou jsme přemýšleli jak pokračovat ve stravě. Věděla jsem, že budu muset ještě přidávat na jídle, abych se trochu "rozjedla" a měla pak do diety z čeho brát. Honza měl v tu dobu dobrou zkušenost s přerušovaným hladověním u jiné klientky a tak mi o tom chvíli povídal, že kdybych chtěla, můžu to vyzkoušet taky. 

Já jsem byla vždycky tak nějak proti tomu, protože pravidelná strava mi vždycky vyhovovala. Protože jsem ale člověk zvědavý, začala jsem na internetu hledat víc. Jaké to má dopady na lidské tělo, jaké jsou s tím zkušenosti, pozitiva i negativa. 

Většinu zdrojů jsem našla zahraničních, protože u nás se tomu moc lidí ještě nevěnuje. Nicméně našla jsem téměř samé pozitivní dopady na tělo, ne jen podložené  zkušenostmi lidí, kteří se takto stravovali a stravují ale i studiemi. (zejména lepší využití tělesného tuku mě lákalo :D)No a vzhledem k tomu, že tohle byla snad poslední cesta k jídlu, kterou jsem ještě nezkusila, netrvalo mi dlouho hecnout se a jít do toho. Co kdybych našla něco, co by mi fakt sedlo?

No a tak jsem začala posouvat čas snídaně nejdříve na deset, později až na dvanáct hodin. První dny byly těžké, protože tělo po tolika letech snídání najednou nechápe co se děje, měla jsem dost hlad. Když jsem ale překonala první týden, hlad ustával a mimo to jsem navíc začínala pociťovat více energie. Lepší koncentraci na práci. Tím, že jsem neodbíhala chystat si svačinky a na jídlo se snažila nemyslet jsem měla na práci více času a celkově to soustředění mi přišlo mnohem lepší. V tomhle mi IF příjde fakt super. 

Většinu jídel jsem tedy jedla mezi 12-20, plus mínus půl hodinka jak se mi to vešlo. 

Líbilo se mi jíst hodně najednou. Navíc tím že na jedno jídlo najednou připadne více kalorií, dá se s tím vymýšlet více kreací a vejdou se tam i věci jako těstoviny s parmazánem, které by mi třeba jinak na oběd nevešly. Celkově mi v tu dobu IF hodně pomohlo urovnat si pohled na stravu. 

Uvědomila jsem si, že můžu jíst sacharidy večer a nemusím se jich bát. Taky, že když se nenajím čtyři hodiny neumřu a nic se nestane. Že důležité je udržet si kalorický příjem. Po závodech jsem se docela dlouho prala s některými obavami, které se k jídlu vztahovali, ale to IF mi tak nějak pomohlo si připomenout si, co je a co není pravda. Že jídla se nemusím bát. Že zvládnu i trénovat na lačno, jen se musím den předtím večer dobře najíst, že všechno je hlavně v hlavě. 

Jsem tedy strašně ráda, že jsem se rozhodla to přerušované hladovění vyzkoušet, posunulo mě to hodně, ale zároveň mi pomohlo si uvědomit, že jsem člověk co doopravdy strašně rád pravidelně jí. Že nechci do konce života nesnídat. Že taková nejsem. Ale taky že jídla se nemusím bát. Že sacharidů na večer se nemusím bát. Že jíst velké porce nevadí, když se to vejde do příjmu. 

Ten hlavní impulz k tomu, vrátit se zpět bylo měření na inbody. V říjnu asi týden před začátkem s IF jsem se vážila a málem mě kleplo, že mám tolik tuku v těle (vždycky tak nějak doufáte, že držíte hlavně vodu :D, jo vody tam je taky dost, ale nemůže za všechno). Další měření na inbody proběhlo teď v lednu a ukázalo se, že jsem přibrala a to jen v tuku. (rozumějte, doma se vážím, věděla jsem, že se mi zvedla váha a byla jsem z toho nervozní, ale tak nějak doufáte, že to není jen tuk, že jo)

Netvrdím, že za to může jen IF, může to být taky tím, že jsem přestala dělat kardio, i když postupně, může to být tím, že jsem třeba příliš rychle navyšovala jídlo. Možná za to může všechno dohromady co já vím. Možná jsem jen nevydržela dostatečně dlouho, aby se moje tělo na to IF adaptovalo...Ale v tu chvíli jsem v IF ztratila veškerou důvěru. A víte jak to je? Nemůžete se stravovat podle něčeho čemu nevěříte. Sama sebe jsem přepla do modu, potřebuju snídat a ráno jsem měla hrozně hlad. A tak jsem ze dne na den opustila snídání ve dvanáct a začala jsem snídat jak jsem byla zvyklá zase v sedm ráno po příchodu do práce, při stejných hodnotách. Trvalo asi tři dny než mi ráno začal kručet žaludek a já měla po ránu zase takový ten lačný pocit. Co je ale důležitější, měla jsem z toho radost. Až bych sama nevěřila, že mi ty snídaně tak chyběly. Těším se na svoje krabičky, já tohle prostě miluju a teď jsem si stoprocentně jistá, že tohle nikdy nepředělám :)

První reakce těla na návrat k vysokofrekvenčnímu stravování bylo navýšením váhy o kilo a půl, protože logicky po těch dvou měsících nevědělo co s tím. Dneska ráno mi ale ta váha spadla a to ještě s nějakým bonusem a já mám hrozně radost, protože vím, že tohle je ta správná cesta. Zkoušet je dobrý, abyste věděli, co Vám dělá dobře, na co Vaše tělo reaguje pozitivně a na co ne. Teď jsem zase o kus dál a vím, že teď už mě od být #NavzdyFit nemůže nic  zastavit :)

Pokud Vás k tomu něco dalšího zajímá, sem s dotazy :)

Mějte se báječně. Vaše V♥️