Láska

Smyslem Vašeho života je láska. Najít ji, oddat se jí a žít pro ni celým svým srdcem. Vím, že má pravdu. Dělám se hrdinkou, že mi zase tolik neschází, ale když večer mrkám do černého ticha vím, že to není ta prázdnota pokoje, která mě tak svazuje. Ale proč bych ji to měla dávat za pravdu? Přišla jsem si k ní jen pro bylinkový čaj.

Přesto na ni myslím každé ráno. Kde asi čeká? Za úsměvem koho se skrývá? A pak ji potkávám. V bonboniéře, kterou mi jen tak donese kolega v práci, v upřímném smíchu rozlehající se v našich kancelářích, v jen tak ráno složené origami, blikajícím okně, když mi píše kamarádka... v "Ahoj Veru, můžeš?" když zvednu telefon... V upřímném přání krásného dne od cizího člověka, ve střetnutí pohledu šedivého dědečka před vchodem. V dokonalém úsměvu hezounka. V přitulení mojí mladší druhé části.V kroutícím se ocásku moji kešulky když příjdu domů. V teplém obětí mojí maminky.

Smyslem života je láska. Taková ta spalující, vášnivá, tepající, bezpodmínečná, neutuchající z které až skoro nemůžete dýchat láska. Ale taky ta všudypřítomná láska každého okamžiku. Každého nového nadachnutí. Každého pohlazení sluníčka. Každé spadnuté vločky.

A každá ta láska si zaslouží oslavovat. Ať už na svatého valentýna, anebo druhou sobotu v květnu. 

Nezapomeňte na to.

S láskou. 

V.