Takový byl rok 2019

Nový rok s sebou vždycky nese nějakou potřebu otočit se a zjistit jaký byl ten rok předchozí. 

Dělám to moc ráda. Nebude tomu jinak ani letos. 

2019 byl ke mě o proti těm předchozím létům daleko milejší. Řekla bych skoro až klidný, stabilizující. Pomohl mi tak nějak si ujasnit mé místo, "najít" se, najít si nějakou harmonii ale taky mi dodal odvahu překonávat své strachy. 

Učila jsem ve Fitness Institutu na rekvalifikačním kurzu Instruktor Fitness, kde mám na starosti vedení skupinových lekcí / kruhový trénink. Jsou to ty dny, které jsou pro mě tou největší zábavou a vždycky se na ně moc těším.

Byla jsem na prodlouženém víkendu s mojí největší láskou, sestřičkou v Irsku. Užily jsme si Dublin i výlet na Moherské útesy a v hlavě jsem si to zapsala jako jedny z nejlepších dnů v životě, a to jak z hlediska místa, tak společnosti 💖

Začala jsem pořádat společné výšlapy na hory. Skupinka Výšlapujem se stala skvělou partou, která už si drží nějaké to pevné jádro a pokaždé se nám o někoho nového rozroste. Chtěla jsem, aby ostatní měli s kým chodit na hory. Fakt, že jsem za ten rok poznala skoro stovku nových lidí a motivovala je k pohybu je k nezaplacení. S tímhle rozhodně nekončíme a už teď se těším na všechny další výšlapy. Pokud se chcete přidat, přidejte se do skupiny, dávám tam všechny události a můžete se tam i domluvit s ostatními mimo oficiální akce.

Začala jsem zase více běhat a vytvořila výzvu běhačky, ke které se přidalo taky docela dost lidí a já jsem z toho měla velkou radost. Tento rok věřím, se mi povedlo motivovat k pohybu více lidí než jindy. 

Na prodloužený víkend jsem se s mojí cestovatelkou Verunkou Duží vrátila do Londýna a bylo to hrozně fajn. 

Znovu jsem se zamilovala do vrcholků ve Vysokých Tatrách. Letos se tam rozhodně zase vrátím a už se nemůžu dočkat té dechberoucí nádhery. 

Na jednom vánočním večírku jsem se tak nějak přidala ke skupině úžasných lidí a vyzkoušela si svůj první spartan race v životě. Byl to skvělý zážitek i když fyzicky dost náročný (150 angličáků ehm!). Úsměv na tváři mám ještě teď, jen si vzpomenu na to, jak se mi v té vodě svíral zimou hrudník.

 Další velké poprvé byla tahle 400 v Liberci, na kterou jsem koukala už několik let. Ne nadarmo je to označováno jako nejtěžších 400 metrů v životě. Protože do skokanského můstku se vyloženě drápete po čtyřech, poslední metry vám hoří plíce a vám příjde, že to není necelých osm minut, ale minimálně 20. Přestože, mi plíce hořely ještě hodinu po tom, řadím to k jedním z nejlepších dnů toho roku. Extrémně pozitivní zážitek, skvělá organiazce, super společnost a celé to bylo prostě perfektní. Snad se mi povede letos zažít to znovu.

Vzdělávala jsem taky sebe. Je to pro mě moc důležité, pořád se někam posouvat a navíc miluju dělat si zápisky, získávat nové informace a tak si každý rok vždycky vyhlídnu větší kurz k těm jednodenním. 

Tady to byl kurz social media academie Elišky Vyhnánkové. Skvěle strávený čas v Praze, v úžasných prostorách Business linku, s lidmi, kteří se v online světě opravdu vyznají. Bonusem pak byla i super parta, která se tam sešla. Škodaa jen, že to nebylo delší. Ve světe marketingu sociálních sítí mě to rozhodně posunulo a já jsem jen ráda, že to teď můžu dále zůročit. Třeba pro Fitness Institut, kde se o marketing starám. 

 Byl to rok zábavy. Od nepřekonatelného koncertu Hanse Zimmera v O2 aréně v Praze (nemůžu tu hudbu přestat poslouchat ani  teď o půl roku později!), přes koncert Leoše Mareše, Eda Sheerana, festival B4L, Team, Colours of Ostrava anebo neskutečný koncert PINK ve Varšavě. Všechno to bylo úžasné a to mi připomíná, že na letošní rok si budu muset začít hledat další takové akce. Pokud se vše podaří, chystáme se s Janičkou na Tomorrow land a to by teprve bylo něco!

Když už jsme po koncertu Pink v tom Polsku byly, rozhodly jsme se trochu ho projet a udělat si dovolenou částečně i pod stanem. A byla to moc fajn dovolená a myslím, že Polsko nás hodně překvapilo v tom pozitivním slova smyslu. 

Přednášela jsem na kurzu Efektivní hubnutí a byla taky součástí komise u zkoušek Instruktora Fitness. V tomhle roce otevíráme také v Ostravě a to i Poradce pro výživu. Nemůžu se dočkat!

Po dlouhém přemýšlení, který vlastně provázel celý ten rok, jsem konečně našla odvahu a postavila se na vlastní nohy co se práce týče. Opustila jsem práci, kde jsem sice milovala ty lidi a to místo (a navždy to bude moje srdcovka a za holkama pořád jezdím na kávy), ale práci, která už mě neposouvala a kde jsem se necítila šťastná. Uvědomila jsem si, že ve svém volném čase, o dovolených dělám práci, kterou chci dělat v tom hlavním čase. A tak jsem se přestala bát a místo toho jsem začala přemýšlet, jak to udělat. Od 1. října jsem plnohodnotný podnikatel (což je zní hrozně fancy, ale v podstatě to znamená jen to, že sociální a zdravotní si platíte sami :D) a neříkám, že jsem v tom úplně jistá v kramfleccíh, ale cítím se opravdu šťastná. Nutí mě to neusnout na vavřínech, zlepšovat se, posouvat se. Hledat si vlastní rutiny, motivace a dodržovat vlastní termíny. Nejde mi to pořád, ale jsou dny, kdy pracuju od rána do večera, prtotože to tak zrovna chci a baví mě to. Byl to můj největší krok v tomhle roce a já věřím, že přinese to nejlepší. Věnuji se tak teď tomu, co mě baví nejvíce, a sice pomáhat ostatním najít si harmonii v jídle a pohybu. Současně se věnuji marketignu, kooridnace kurzů FI v Ostravě a občas i přednáším. A to bych chtěla dělat častěji.

Když nepracuju doma, pracuju někde z kavárny (nejčastěji v Ostravě ve Starbucksu, tam se mi pracuje nejlépe), ale jinak třeba i při cestování ve vlaku, a tak. Občas, když tam tak sedím, musím se usmívat, že TOHLE je moje práce. Mám radost, z toho, že si můžu ten čas i místo řídit sama. Doufám, že ta radost nikdy nezmizí. Nenechte se ale mýlit. Nemám to tak každý den, přeci jen, návštěva kavárny není zadarmo a já teď musím nad těmi penězmi trochu více přemýšlet :D

Začala jsem vést pravidelné skupinové lekce. V Havířově a Ostravě. Nová zkušenost, která mě nabíjí energií. Vždycky se za těma mýma moc těším. Nutí mě to, být pořád kreativní a chtít se posouvat. Taky jsem zjistila, že když pracuju doma nebo po kavárnách, potřebuju i tu společnost lidí a tohle to skvěle doplňuje.

Vrátila jsem se na online fitness. Vzala jsem is na starts lekce HIIT, Core a Dokonalý zadeček a zatím klepu na dřevo mě o baví. Sama si zacvičím a je to něco, co mi drží rutinu. Navíc jsem dostala hned několi zpětných vazeb, že jste se mnou cvičili a jste rádi, že jsem zpět. A to jsem zase nejvíce ráda já :)

Moje vlastní přednáška, mým jménem, pro mě byla velká věc. Pro zaměstnance Tieto, kteří mají hlavně sedavé zaměstnání. Bavili jsme se společně o stravě a bylo to skvělé.

Vrátila jsem se k tancování. Tancovala jsem 11 let, než jsem zaplula do fitka. Asi ta pauza byla potřeba a teď mě to baví jako snad nikdy. Od ledna budu chodit nejspíše ještě častěji a na jaře nás čekají dokonce i soutěže! Nemůžu se dočkat.

Začala jsem natáčet podcast PoVídačky. Najdete ho na iTunes i Spotify. Mám z toho velkou radost, že vás baví poslouchat, co se mi honí hlavou. Chtěla bych v tomhle roce přinášet i více užitečných informací z oblasti výživy, cvičení, ale příběhy pořád zůstanou. 

Konec roku jsem zakončila cestováním na ty nejvánočnější trhy do Budapeště zase s Verunkou. Bylo to krásné, na youtube najdete i vlog. Doufám, že se tam ještě vrátíme. 

-----

Rok 2019 byl hezkým rokem, ale to co se bude dít teď, nebo alespoň to co si plánuju... na to se nemůžu dočkat. O tom co jsem si vymyslela za velký cíl vám řeknu hned zítra. Tak sledujte můj Instagram verunkaw.

Jaký byl ten váš rok 2019? Co vám přinesl? 

Vaše. V.